ZKUŠENOSTI a právní úpravy

Spotřebitelské smlouvy podle nové právní úpravy nesmí obsahovat ustanovení, které způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, "Nemohou obsahovat nepřijatelné podmínky. Vymezuje jejich občanský zákoník ve svém ustanovení § 53. Je však třeba upozornit, že ne každé ustanovení zdánlivě nevýhodné pro spotřebitele lze automaticky považovat za nepřijatelné. Ochrana se nevztahuje zejména na ty smluvní podmínky, které se týkají hlavního předmětu plnění a ceny. "Pokud jsou vyjádřeny určitostí, jasně a srozumitelně nebo pokud byly nepřijatelné podmínky sjednané individuálně, za nepřijatelné se považovat nebudou. A to i přesto, že jejich zákon mezi nepřijatelnými uvádí

Nové smlouvy splátkových společností, ale i jiné spotřebitelské smlouvy jsou od března pod soudní ochranou. Co to pro ty, kteří uzavřeli nevýhodné smlouvy, znamená?

Taková právní úprava nemusí mít žádný dopad na právní vztahy, které byly uzavřeny před její účinností. Praxe soudů je však v některých případech jiná. Současnou právní úpravu aplikují i na vztahy uzavřené před jejím účinností.

Stávalo se často, že si někteří lidé v nouzi půjčili poměrně nízkou částku a zaplatili i vlastním bytem.
Je třeba si uvědomit, že smlouvu uzavírají vždy dvě strany na základě své svobodné úvahy. Pokud jedna strana přistoupila k uzavření smlouvy takříkajíc nezodpovědně, aniž zvážila možné dopady, pokud ji plnit nebude. Kdo si však své závazky řádně plnil, nedal jim ani možnost nečestně jednat. Sankce je vždy až následek porušení nějaké smluvní povinnosti.

Lidé nevědí posoudit, co se za některými právními pojmy skrývá a mnohdy nevěděli, co podepsali ...
Je přirozené, že právní vědomí některých lidí není na takové úrovni, aby si dokázali vyhodnotit smlouvu, kterou uzavírají. Mohli se tak dostat do nepříjemné situace.

Zde je však namístě doporučit jim, aby se v případě jakýchkoliv pochybností o obsahu smlouvy poradili s právníkem. A to nemluvím o potřebě prostudovat si každou smlouvu důsledně a seznámit se s právy a zejména povinnostmi. Bohužel, vyskytují se i takové případy, kdy lidé uzavřou smlouvu, aniž si ji přečetli. Nemohou se pak spoléhat na právní úpravu o ochraně spotřebitele.

Ve smlouvách o půjčce se objevují různé smluvní pokuty. Někdy hraničí s lichvou. Tuto problematiku zákonodárce již vyřešil jednoznačně. V případě spotřebitelských smluv limitoval výši sankcí za prodlení s placením peněžitého závazku. Jejich maximální výši upravuje nařízení vlády č. 87/1995 Sb., Přesněji jeho novela č. 281/2010. Podle ní sankce nesmí spolu převýšit průměrnou hodnotu roční procentní sazby nákladů, která byla naposledy zveřejněna před vznikem prodlení, a to o více než 10 procentních bodů ročně. Současně nesmí převýšit trojnásobek úroků z prodlení. Takto byla vlastně vyloučena "lichva" v podobě nepřiměřeně vysokých sankcí za prodlení. Chci však upozornit, že tento limit se nevztahuje na případy, kdy k prodlení došlo před 1. červencem 2010. Výše sankce se v takovém případě řídí podle předpisů účinných do 30. června 2010. Tehdy takové omezení neexistovalo.

Lidé si berou půjčky od nebankovních institucí většinou proto, že banka jim úvěr neposkytne - jsou zadlužení a jsou ve finanční tísni. Zaváží se také k tomu, že za půjčku převedou na společnost nemovitost, která je jejich jediným majetkem av níž bývají, a to až do doby, dokud dluh nesplatí. Na základě takových smluv zpráva katastru povolí vklad změny vlastnictví k nemovitosti. Současná právní úprava to už nepřipouští. Není možný takový prostředek zabezpečení závazků, t.j. zajištění splnění závazku ze spotřebitelské smlouvy prostřednictvím zabezpečovacího převodu práva k nemovitosti. V minulosti však bylo možné takto závazek zajistit, zákon to připouštěl. Taková forma zabezpečení vyplývala ze zvýšené míry rizika, které na sebe přebírala společnost, pokud finanční prostředky poskytla.

Jak jsme již naznačili, banky nechtějí dát méně bonitním úvěr. Nebankovní instituce byla pro takové osoby nejednou jediným východiskem. Proto je pochopitelné, že to byl pro obě strany někdy jediný přijatelný způsob zajištění závazku a do října 2008 i zákonem povolený. Bez ohledu na charakter smlouvy.

3 komentáře:

  1. Úrok nebo úroková sazba?

    Na objasnění tohoto článku jen pro vysvětlení. Úroková sazba se uvádí v procentech např. 13% pa ​​(ročně), přičemž úrok jsou náklady, které zaplatíme za to, že si půjčíme (např. 300 EUR). Výše úroku bývá obvykle uvedena jako celková částka za daný úvěr.

    Jak číst nabídky na půjčku a co je třeba si všímat

    Pokud už máme od banky nebo úvěrování společnosti konkrétní nabídku měli bychom pozornost upřít na konkrétní údaje. Samozřejmě, první údaj je výše úrokové sazby. Ta se obvykle uvádí jako roční, co se označuje jako pa Jsou však společnosti, které neuvádějí výši úrokové sazby ale náklady na půjčku většinou ve fixní částce v EUR. Uvedu konkrétní případ:

    Chcete si půjčit do výplaty pár EUR a tedy jdete na internet. Natrefíte na stránku, kde Vám nabídnou půjčku 200 EUR. Půjčíte si je na měsíc. Vrátíte cca 260 EUR. Tedy Vaše náklady (proplacení, úrok) jsou 60 EUR. Možná si řeknete, však to není mnoho. A právě tento psychologický moment, kdy to "naoko" nevypadá jako vysoký úrok, využívají podobné společnosti, neboť tento úvěr má RPSN cca 360%. A co je to tedy RPSN?

    RPSN a jak si vypočítat skutečnou úrokovou sazbu

    V příkladu, který jsem uvedl, má daná půjčka celkový úrok 360%. Kdybychom se totiž drželi finanční matematiky, kde se úroková sazba při bankovních půjčkách uvádí jako roční, tak bychom mohli počítat:

    Půjčka: 200 EUR, měsíční úrok 60 EUR, roční úrok: 60x12 = 720 EUR. A tedy mám na Vás jednu otázku: Půjčili byste si 200 EUR na rok, s sazbou 366% a proplacením 720 EUR (plus musím vrátit dluh 200 EUR)? Odpověď by byla předpokládám ne. Ale vy jste si 200 EUR za takovou sazbu půjčili, jen jste je vrátili ne po roce ale po měsíci.

    RPSN v překladu znamená roční procentní sazba nákladů. Zahrnuje kromě výšky úroku i poplatky za vyřízení úvěru případně jiné poplatky (povinné pojištění). Hlavně při spotřebních úvěrech od banky se setkáte se zpracovatelským poplatkem, který celkové náklady na úvěr navýší. A tedy z toho vyplývá, pokud chceme srovnávat dva úvěry, musíme porovnávat jejich RPSN.

    Na internetu existují kalkulačky na RPSN a tedy doporučuji, pokud se budete rozhodovat o konkrétním úvěru, udělejte si přepočty. Při spotřebitelských úvěrech z banky se úrokové sazby pohybují na úrovni přibližně 10-13% pa ​​(ale najdete úvěry is 15-20% a více) a tudíž RPSN bude vždy o něco výše. Např. pokud bychom si půjčili 10 000 EUR na 10 let při úroku 12% ročně se zpracovatelským poplatkem 100 EUR, tak RPSN by bylo 12,7%. (Pro výpočet jsem použil konkrétní kalkulačku z internetu, kde se zadává úrok a poplatky).

    Pokud by si chtěli jednoduše spočítat výhodnost Vaší půjčky, dejte si do vyhledávače "výpočet výhodnosti hotovostních půjček" a najde Vám kalkulačku, pomocí které to spolehlivě spočítáte.

    OdpovědětVymazat
  2. Proč jen výše úrokové sazby není rozhodující údaj

    Chci se dotknout ještě jednoho, podle mě důležitého údaje, který rozhoduje o výhodnosti té které nabídky na půjčku. Který to je? Dlužná částka po několika letech. V praxi jsem se totiž setkal s tím, že Vám banka půjčí např. za úrok 12% ale v případě, že byste si s půjčkou uzavřeli i pojištění, tak dostanete úrok řekněme 10% (případně hypoteční úvěr za 3,5% pa bez pojištění, a 3% pa ​​s pojištěním). Řeknete si, super, beru. No na oko výhodná nabídka, která až taková výhodná není. Důvody jsou dva:

    1. Výše ​​úvěru se navýší o pojištění (a tudíž si půjčujete více)

    2. Pojištění nemusí platit po celou dobu platnosti úvěru tz po určité době jste bez pojištění, jste ale starší, možná i rizikovější a tedy možná již nepojistitelný nebo za přirážky resp. vyšší cenu (jednoznačně doporučuji se pojistit když si berete půjčku na celou dobu placení půjčky).

    Dělal jsem si přepočty, kde jsem porovnával model bez a s pojištěním a tedy i přes vyšší sazbě půjčky bez pojištění měl klient cca stovky EUR menší zůstatek dluhu po 5 i 10-ti letech jako u úvěru s pojištěním, i když měl nižší úrokovou sazbu.

    Jaké údaje od banky žádat při rozhodování se o půjčce?

    1. Žádejte splátkový kalendář spíše než smlouvu podepíšete

    2. Žádejte, aby Vám uvedli všechny poplatky: zpracovatelský poplatek (ten se většinou strhává s vypůjčené částky a tedy o to dostanete méně peněz na účet), poplatek za předčasné splacení, poplatky za upomínky (kdyby náhodou přišly problémy).

    3. Pokud banka vyžaduje pojištění, resp. Vám díky tomu sníží úrokovou sazbu, žádejte od ní výši měsíční platby za pojištění a zkuste se poradit, zda nebude výhodnější, pokud si úvěr pojistíte samostatně.

    4. Dávejte si pozor na rozhodčí doložku ve smlouvě a pokud je to možné, vyhněte se jí. V případě, že byste se dostali do problémů se splácením a banka nebo úvěrová společnost může využít rozhodčí soud namísto běžného občanského soudu při vymáhání peněz, může to pro Vás znamenat nejen mnohem rychleji problémy ale také problémy se spravedlností, neboť rozhodčí soudy jednají rychle a většinou ve prospěch dané společnosti, která Vám půjčila peníze.

    Tak jsme na konci druhé části seriálu o půjčkách. Jak se říká, raději se dříve poraďte (doporučuji odborníků, kteří jsou nezávislí a s dlouhodobou praxí, radu od kamaráda nebo konkrétní banky raději nezkoušejte), jako byste ve spěchu podepsali nevýhodnou smlouvu o půjčce.

    OdpovědětVymazat